Výzbroj

Použití zbraně

Četník službu konající má zákonem stanovená práva stráže civilní i vojenské, ale smí, šetře předepsané opatrnosti podle okolností případu potřebné, užíti zbraně jen v těchto případech:

  1. v případě nutné obrany, aby odvrátil násilný útok, jenž na něho byl učiněn aneb který mu bezprostředně hrozí nebo jímž se život jiné osoby ohrožuje
  2. jestliže nebezpečný zločinec, proti kterému četník zakročuje, na vyzvání četníkovo se nevzdá nebo se zdráhá opustiti svůj úkryt;
  3. nelze-li jinak překonati odpor, směřující k zmaření jeho služebního výkonu;
  4. aby zamezil útěk nebezpečného zločince, jehož nemůže jiným způsobem zadržeti. Zakročuje-li četnictvo semknuté pod jednotným vedením a velením při shluknutích
    a sroceních lidu, platí o použití zbraní předpisy platné v tomto směru pro vojsko.

Chladné zbraně

Šavle vz. 29

Četnická služební šavle má tyto hlavní části: čepel, jílec a pochvu.

Čepel je zhotoven z oceli, je klínovitého průřezu a po celé délce mírně zahnutá; k hrotu se znenáhla zúžuje. Ostří čepele je broušeno a v délce cca 100 mm od hrotu je broušena i jeho horní část. Délka čepele je 550 mm a šířka 28 mm. Na jedné straně je značka výrobce, na straně druhé je vyraženo ČET, číslo útvaru a číslo zbraně.

Jílec slouží k uchopení a ovládání šavle a k ochraně pěsti. Skládá se z rukojeti s kroužkem, hřbetu rukojeti, koše a šroubku rukojeti. Kovové součásti jílce jsou z nelesklé směsi niklu a mědi. Rukojeť je z bukového dřeva, uvnitř vyhloubena pro stopku a je potažena povlakem z rybí kůže, přitaženým dvojitým stočeným drátkem. Na horním konci je zakončena hlavicí a od hlavice dolů jest opatřena žebry k pohodlnějšímu držení. Pod posledním spodním žebrem je zakončena kovovým kroužkem. Hřbet pokrývá zadní stranu a hlavici rukojeti, nahoře je vypilován pro oblouk koše. Koš je jednoduchý, úzký vyklenutý oblouk, který na spodním konci pod kroužkem rukojeti je rozšířen a zakončen dolů zahnutým knoflíkem.

Pochva je z ocelového plechu a černě mořena, nahoře je zakončena obůstkem a dole kuličkou. Obústek je vsazen do ústí pochvy a vybíhá uvnitř ve dvě pružná pera, která udržují čepel v pochvě. Vlastní pochva, přizpůsobená tvaru šavle, ke konci se zúžuje a zakončena je dole malou kuličkou. Na vnější straně asi 30 mm pod obůstkám je závěsný hák.

Šavle vz. 24 pro důstojníky

Šavle pro četnické důstojníky má tyto hlavní části: čepel, jílec a pochvu. Čepel jest z oceli, klínovitého průřezu a jest po celé délce mírně zahnuta. Ostří čepele jest u šavlí pro důstojníky správní a výkonné broušeno, pro důstojníky ostatních skupin broušeno není. Čepel vybíhá nahoře ve stuhu, která ji spojuje s jílcem.

Jílec slouží k uchopení a ovládání šavle a k ochraně pěsti. Skládá se z rukojeti s kroužkem, hřbetu rukojeti, koše a šroubku rukojeti.

Rukojeť jest z bukového dřeva a jest potažena povlakem z rybí kůže, které jest přitažen drátkem. Nahoře jest rozšířena v hlavici a od hlavice dolů má žebra k pohodlnějšímu držení. Pod posledním spodním žebrem přiléhá kroužek rukojeti.

Koš jest ne straně od těla odvrácené rozšířen a vyklenut. Vyklenutá část jest na třech místech vyříznuta, takže tvoří tři obloukovité proužky. Vzhůru se koš zužuje v luk, upevněný ke konci stuhy. Spodní konec koše jest svinut a vyplněn.

Vnější plocha koše je zdobena celá stylizovanou lipovou ratolestí, uprostřed jest střední znak státní.

Pochva jest z ocelového plechu a jest přizpůsobena svým tvarem tvaru šavle. Na pochvě jsou tyto součástky: obústek, horní a dolní kroužek a patka.

Všechny vnější plochy šavle a pochvy jsou leskle niklované. Délka šavle řídí se výškou postavy a dosahuje, je-li zavěšena, ke kotníku levé nohy. Šavle nosí se na levé straně těla připjata na závěsných řemíncích opasku.

Na koši je připevněn třapec. Upevňovací pásky třapců jsou 41.5cm (bez třapce) dlouhé. Třapce na šavle pro důstojníky jsou střídavě pleteny z dracounu lesklého a nelesklého.

Generálové nosí třapec zlatý, ostatní důstojníci stříbrný.

Četničtí důstojníci zbraně nosí šavli ve službě i mimo službu, důstojníci ostatních skupin ve službě, pak při osobním představování a při všech representačních příležitostech, které nenáležejí přímo k služebním výkonům.

Šavlemi budou poděleni všichni aktivní důstojníci četnictva a bude jim ponechána po celou dobu jejich aktivní služby. Při odchodu z aktivní služby (do výslužby, vystoupení, smrti aj.) vrátí se šavle příslušnému zemskému velitelství. Za udržování šavle jest každý důstojník osobně odpověden.

Šavle vz. 24 pro sbor strážmistrů a vrchní strážmistry

Pro sbor strážmistrů a vrchní strážmistry je zavedena vycházková šavle, která patří pouze k vycházkovému stejnokroji a smí být nošena jen v těch případech, kdy se nosí vycházkový stejnokroj.

Vycházková šavle pro sbor strážmistrů a vrchní strážmistry podobá se četnické důstojnické šavli vzor 24, rozdíl jest jenom koš této šavle.

Koš, vylisovaný ze směsi mědi a niklu v poměru 80:20, jest na straně od těla rozšířen a vyklenut. Vyklenutá část jest na dvou místech vyříznuta tak, takže tvoří dva obloukovité proužky. Vzhůru se koš zužuje v luk, upevněný ke konci stuhy. Spodní konec koše jest svinut a vyplněn.

Vnější plocha koše je zdobena celá stylizovanou lipovou ratolestí, v jejímž středu jest střední státní znak.

Vycházková šavle sboru strážmistrů a vrchních strážmistrů nosí se vždy na opasníku.

Třapec vycházkové šavle sboru strážmistrů a vrchních strážmistrů jest téhož tvaru a týchž rozměrů jako třapec šavle důstojnické.

Pro sbor strážmistrů: Upevňovací páska jest ze šedozeleného hedvábí a jest po délce po obou stranách prošita 1 mm širokými, stříbrnými proužky. Oba tyto vnější proužky jsou vzdáleny od okraje upevňovací pásky 3mm, oba vnitřní pak 6 mm od okraje.

Vrchní díl žaludu třapce zhotoven jest rovněž ze šedozeleného hedvábí a na obou plochých jeho stranách jest stříbrem vetkán nebo vyšit malý státní znak.

Bodák ke karabině Mannlicher vz. 1895

Krátká pobočná zbraň rakousko – uherského původu. Bodáky byl určen pro pušku Mannlicher vz. 1895 ráže 8 mm a vyráběla jej firma Österreichische Waffen-Fabrik ve Steieru ve dvou modifikacích, pro poddůstojníky a pro mužstvo. Jejich opravy prováděla od října 1919 firma Československá státní zbrojovka Brno (celkem téměř 13 800 ks), poté od září 1921 do prosince 1922 vyrobila nových více než 100 000 kusů firma Zbrojovka Praga, akciová společnost Praha – Vršovice.

Čepel bodáku je přímá se žlábky po obou stranách a ostřím obráceným směrem k hlavni, jílec rovný se dvěma zanýtovanými ořechovými střenkami a hlavicí s tupým noscem v níž se nacházel mechanismus stiskátka, příčka pro mužstvo byla jednoduchá přímá, pro poddůstojníky s hákem a průvlekem pro třapec. Ocelová pochva zakončená kuličkou měla nosec pro přichycení na řemení a v obústku dvě zachycovací jazyková pera. Celková délka bodáku činila 361 mm, z toho délka čepele 248 mm.

Bodák je karabině vz. 33

Bodák vz. 33 je zbraní bodnou i sečnou; je-li nasazen na pušku, stává se zbraní výhradně bodnou. Bodák má tyto hlavní části: čepel, příčku, jílec.

Čepel je plochá, pískovaná; na jedné straně ostrá. Druhá strana čepel je zesílená, avšak od špičky na vzdálenost 35 mm je zbroušena v ostří. Žlábkovité výbrusy po čepeli zmenšují váhu bodáku. Vzadu je čepel vytvořena v stopku, která má podélný výřez pro vytěrák.

Příčka je navlečena na čepel a dosedá na osazení u stopky; na čepeli je upevněna dvěma nýty k příčce. Na konci přivráceném k ostří čepele je příčka vypracována v kroužek, který při nasazení bodáku na pušku obepíná hlaveň.

Jílec má tyto součásti:

  • hlavičku jílce s nýtem k hlavičce jílce
  • stiskátko s maticí stiskátka a se zpruhou stiskátka
  • dvě střenky s dvěma šroubky k střenkám s maticemi

Hlavička jílce je mosaznou pájkou naletována na stopku a pojištěna nýtem k hlavičce jílce. V hlavičce je bajonetová drážka k nasazení na záchyt. Válcovitým vybráním v bajonetovité drážce prochází vytěrák. V příčném vybrání je uloženo stiskátko se zpruhou a maticí.

Stiskátko má ozub, jímž zasahuje do bajonetové drážky v hlavičce jílce; ozub drží nasazený bodák na pušce. Na konci válcovité části stiskátka je závit pro matici stiskátka. Zpruha stiskátka je nasazena na válcovitou část stiskátka. Jedním koncem se opírá o vybrání v hlavičce jílce a druhým o matici stiskátka, našroubovanou na stiskátko.

Střenky jsou připevněny na obou stranách k stopce dvěma šrouby a maticemi. Hlavy šroubů a matice jsou zapuštěny do střenek.

Pochva na bodák vz. 33 slouží k skrytí bodáku. Úplná pochva má tyto součásti:

  • pochvu s kuličkou a s noscem
  • obústek s dvěma nýtky

Pochva je z plechu a tvarem odpovídá tvaru čepele; její přední konec se nazývá ústí. Na dolním konci má naletovánu kuličku k pochvě. Na straně pochvy asi 2cm od ústí je přinýtován nosec k pochvě.Obústek drží bodák v pochvě; je vložen do ústí a upevněn dvěma nýtky k pochvě. V obústku je přiletována mosaznou pájkou vložka.

Palné zbraně

Pistole vz. 24

Až do vypotřebování zásob byli četníci vyzbrojováni pistolemi vz. 13 a vz. 22, až poté pistolemi vz. 24. Konstrukce pistole vz. 24 vznikla přepracováním a vylepšením pistole vz. 22.

Spolu s četnictvem používala pistole vz. 24 i armáda.</p >

Základní údaje o zbrani:

  • Hmotnost: 670g (prázdná)
  • Délka: 155 mm
  • Délka hlavně: 90,5 mm
  • Typ náboje: vz. 22
  • Ráže: 9 mm
  • Úsťová rychlost: 300 m/s
  • Účinný dostřel: 50 m
  • Zásobování municí: schránkový zásobník na 8 nábojů

Šňůra k pistoli

Aby se zabránilo ztrátě pistole, používá se šňůry k pistoli. Ta to šňůra je zhotovena ze 152 cm dlouhé a asi 6 mm tlusté, pletené šňůry barvy khaki. Na jednom konci šňůry je smyčka asi 2 cm, na druhém asi 23 cm dlouhá. Šňůra k pistoli je asi 100 cm dlouhá a váží asi 22 g.

Na pistoli se připevňuje tím způsobem, že konec šňůry s malou smyčkou prostrčíme poutkem na dolním konci rukojeti pistole, potom prostrčíme druhý konec šňůry malou smyčkou a utáhneme. Velkou smyčkou se šňůra zavěšuje kolem krku.

Karabina Mannlicher vz. 1895

Karabinu Mannilicher 1985 převzalo čs. četnictvo jako dědictvím po Rakousko-Uhrerské monarchii a používalo ji až do roku 1935, kdy byly tyto zbraně nahrazeny krátkou puškou vz. 33 domácí výroby.

Krom karabin Mannlicher 1895 byl používán i typ 1890.</p >

Základní údaje o zbrani:

  • Výrobce: Österreichische Waffens-Gesellschaft – Steyr
  • Fegyvér es Gepyár – Budapest
  • Výroba: 1895 – 1918
  • Hmotnost: 3,4 kg
  • Délka: 1003 mm
  • Délka hlavně: 499 mm
  • Ráže: 8 mm
  • Typ náboje: 8 x 50R mm Mannlicher
  • Počáteční rychlost střely: 620 m/s
  • Maximální dostřel: 1950 m
  • Zásobování municí: nábojová schránka na 5 nábojů

Karabina vz. 33

Celkově se vyrobilo v letech 1934 – 1939 pro četnictvo a finanční stráž 25 300 kusů karabin. U těchto sborů byly pušky používány od roku 1935. Uvažovalo se i o zavedení krátké pušky vz. 33 i k jízdnímu vojsku. Za protektorátu byly tyto zbraně německou brannou mocí odebrány a nahrazeny dříve používanými karabinami Mannlicher vz. 1890 a 1895. Upravená varianta pušky pod označením Gewehr 33/40 (t) byla vyráběna v letech 1940 – 1942 pro německé ozbrojené složky (v počtu dalších 131 403 kusů).

Základní údaje o zbrani:

  • Výrobce: Československá zbrojovka Brno, a.s.
  • Výroba: 1934 – 1939
  • Hmotnost: 3,35 kg
  • Délka: 995 mm
  • Délka s bodákem: 1305 mm
  • Délka hlavně: 490 mm
  • Ráže: 7,92 mm
  • Počet drážek vývrtu: 4
  • Stoupání vývrtu: 240 mm
  • Smysl stoupání: pravý
  • Typ náboje: 7,92 x 57 mm Mauser
  • Počáteční rychlost střely: 820 m/s
  • Maximální dostřel: 1000 m
  • Zásobování municí: nábojová schránka na 5 nábojů

Sdílej