O četnických pohotovostních oddílech

Počátkem 30. let se nedílnou součástí četnického školství staly četnické pohotovostní oddíly (ČPO). Poté, co adepti četnického řemesla prošli půlročním teoretickým výcvikem u doplňovacího oddělení u ZČV, byli přiděleni k některému z pohotovostních oddílů, kde byli dále školeni: pokračovala teoretická výuka, ale hlavním přínosem byly výcvik v praktických dovednostech. Většinou po dalším půlroce byli definitivně přijati k četnictvu a zařazeni již na četnické stanice. Služba u ČPO také připravovala adepty fyzicky: ať již šlo o výcvik šermu šavlí, sportovní aktivity nebo výlety do okolí. Naprosto zásadní ale byl role ČPO jako posily pro případ zhoršení bezpečnostní situace v obvodu jejich působnosti. Velitelé četnických oddělení tak získali mobilní sílu k asistencím a zákrokům. V létě roku 1938 pak byly u některých ČPO zřízeny odbočky doplňovacích oddělení, tzv. školy čety, kam byli odveleni čerstvě prezentovaní četníci na zkoušku, aby zde procházeli teoretickým výcvikem a zároveň tvořili zálohu pro nasazení v případě potřeby. Většinou se jednalo o 35 mužů, což už byla značná síla.

Specifikem četnických pohotovostních oddílů oproti jiným útvarům byla organizace na čety, motorizace (pro rychlé přemísťování měly k dispozici autokary s vyšší kapacitou převážených osob, motocykly i osobní automobil) a silnější výzbroj. Od konce roku 1937 jim byly přiděleny i (lehké) kulomety vz. 26, se kterými se jinak četník setkal pouze při službě ve Stráži obrany státu. Jelikož se jednalo o zbraň účinnější a nebezpečnější než puška, platily pro jeho nasazení zvláštní pokyny .

Četnických pohotovostních oddílů bylo v široké míře použito při nepokojích v pohraničí roku 1938 a později i na Slovensku a Podkarpatské Rusi. ČPO sloužily svému účelu až do září 1942, kdy v rámci velké reorganizace bezpečnostní služby v protektorátě byly zrušeny a jejich personál byl přemístěn k četnickým motorovým rotám.

Četnické pohotovostní oddíly v Československu:

Sídlo

Datum zřízení

Další sídla (v případě přemístění)

Čechy

Broumov

   

Děčín

   

Domažlice

 
  1. 10. 1939 do Klatov

Hradec Králové

1. 1. 1936

 

Cheb

 
  1. 7. 1938 do Falknova

   

10. 10. 1938 z Falknova do Náchoda – I. četa

   
  1. 10. 1939 z Náchoda do Chrudimi

   

10. 10. 1938 z Falknova do Rakovníka – II. četa

   
  1. 10. 1939 z Rakov. do Buštěhradu

Chomutov

 

do Kadaně

   

10. 10. 1938 z Kadaně do Roudnice n. L.

   
  1. 10. 1939 z Roudnice do Prahy

Litoměřice

 

10.10.1938 do Mělníka 

  • I. četa

   

11. 1. 1939 z Mělníka do Bělé pod Bezd.

   

30. 9. 1939 v Bělé zrušen

   

10. 10. 1938 do Kosmonos 

  • II. četa

   

10. 7. 1939 z Kosmonos do Mladé Bolesl.

Most

 

10. 10. 1038 do Vysokého Mýta

   
  1. 10. 1939 do Kutné Hory

Německé Jablonné

 

z Něm. Jabl. do Liberce

   

10. 10. 1938 z Liberce do Nové Paky

  • I. četa

   

30. 9. 1939 v Nové Pace zrušen

   

10. 10. 1938 z Liberce do Rychnova nad Kněžnou

  • II. četa

   

30. 9. 1939 V Rychnově n. Kn. zrušen

Strakonice

1.1.1936

 

Stříbro

 

10. 10. 1938 do Plzně

Teplice-Šanov

 

do Českých Budějovic

Trutnov

   

Morava

Frývaldov (Jeseník)

1.9.1933

Šumperk, Boskovice

Krnov

1.9.1933

Bruntál, Olomouc

Hlučín

1.9.1933

Znojmo, Brno

Mikulov

1.12.1933

Hodonín, Uherské Hradiště

Český Těšín

1.3.1935

Moravské Budějovice

Fryštát

1.4.1935

Moravská Ostrava

Jablunkov

12.12.1935

Žilina

Slovensko

Banská Bystrica

1.12.1933

oficiálně Liptovský Sv. Mikuláš

Bratislava

26.3.1937

 

Košice

26.3.1937

 

Levice

1.12.1933

 

Lučenec

1.12.1933

 

Spišská Nová Ves

26.3.1937

 

Michalovce

26.3.1937

přemístěn z Berehova

Rožňava

1.12.1933

Rimavská Sobota

Nové Zámky

26.3.1937

 

Žilina

31.3.1937

přišel z Jablunkova

Podkarpatská Rus

Berehovo

1.12.1934

Michalovce

Užhorod

10.4.1935?

 

Chust

6.4.1937?

 

 

Sdílej